Z Českých Budějovic na Písek musí počítat řidiči se zdržením kvůli stavbě obchvatu obcí Dasný a Češnovice

Po dálnici D3 se dnes dostanou řidiči od Chotovin až do Kaplice-nádraží. Navazující úseky směrem k rakouským hranicím jsou ve výstavbě a řidiči musí počítat s omezením. Vladimíra Hrušková, ředitelka ŘSD pro Jihočeský kraj: "Stavíme dneska dva úseky, stavíme ten úsek, který navazuje vlastně na již otevřenou dálnici, to je vlastně Kaplice-nádraží Nažidla, to je vlastně první úsek, staví Metrostav, MI Roads a tento úsek má dvě etapy, ta první etapa vede do Kaplice." Zatím musí řidiči sjíždět v Kaplici - nádraží na silnici první třídy. V úseku stavby musí počítat s uzavírkou komunikace na Omlenice, kde je objížďka vedena obousměrně přes okolní obce. Vladimíra Hrušková, ředitelka ŘSD pro Jihočeský kraj: "Dálniční úsek D3, vlastně ten hraniční 312/II, který vede z Nažidel na státní hranice, tak je ve výstavbě a měl by se otevřít podle harmonogramu prací 29. 8. příští rok." Na některých částech je provoz již převeden na budoucí dálnici, řidiči musí počítat s omezením rychlosti a s uzavírkami na silnicích třetích tříd. Vladimíra Hrušková, ředitelka ŘSD pro Jihočeský kraj: "Jsou tam dopravní omezení samozřejmě, protože to napojení bez tady těch omezení není možné a všechno běží podle harmonogramu, takže ty práce jsou v souladu a termín zatím se zdá, že není ohrožen." Příští rok na podzim se tedy prodlouží dálnice o 5,5 kilometru do Kaplice a v provozu bude i 3,5 kilometru dlouhý úsek z Nažidel na hranice. Zbývající část mezi Kaplicí a Nažidly se otevře v roce 2027.

Řidičům i obyvatelům Bruntálska se již brzy uleví. Jihovýchodní obchvat Bruntálu odvede velkou část tranzitní osobní i nákladní dopravy z centra města. Jeho stavba byla započata v březnu loňského roku a má trvat 27 měsíců. Centrem Bruntálu projede nyní ve špičkách 10 až 12 tisíc aut denně.  Petr Rys (STAN), místostarosta Bruntálu: „Určitě mluvím za všechny bruntálské, kteří jsou dneska dotčení tou tranzitní dopravou, která vede po komunikaci 1/45, to znamená z Krnova směr Olomouc a zpátky a určitě si všichni oddechneme někdy v roce 2027, kdy se ta tranzitní doprava přemístí právě na ten obchvat a všechny automobily, ať už lehké nebo těžké nákladní budou jezdit mimo město a my budeme mít o mnoho klidnější část města." Stavba je velmi důležitá proto probíhá i v náročných klimatických podmínkách. Karel Cina, vedoucí projektu: „Práce probíhají i v zimním období, převážně na mostních objektech, kdy se nacházíme na Žlutém kopci a kousek od mostního objektu SO 206, kde nás čeká příští týden betonáž nosné konstrukce."  Obchvatu muselo ustoupit i několik stávajících provozů a firem.  Karel Cina, vedoucí projektu: "V rámci mimoúrovňového křížení Žlutý kopec musela být zdemolovaná čerpací stanice pohonných hmot Benzina. Nebude nahrazena, v místě čerpací stanice bude jedna z větví mimoúrovňového křížení a přípoj na okružní křižovatku. Potýkáme se teď nejvíce se změnami počasí, kdy jeden týden je krásně a druhý týden je, řekněme, tak jak je." Stavba v současné době běží dle harmonogramu, klíčovým faktorem při dalším postupu bude náročnost a délka zimního období.

Velké nebezpečí představuje pro řidiče námraza či ledovka, která pokryje vozovku. Ještě dříve, než silnice ošetří posypové vozy, dokáže některá místa před zledovatěním ochránit automatický postřik. Ten je v České republice nyní aktivní na 12 místech. Jedná se o mosty, protože ty jsou vlivem podchlazené konstrukce na vznik námrazy nejnáchylnější. Lukáš Robenek, Rocon meteo, projektový manažer: „Aktuálně se nacházíme na mostě silnice I/48 v Českém Těšíně, který je vybaven systémem automatického postřiku solankou. To znamená, že u paty mostu stojí meteorologická stanice, která nepřetržitě monitoruje data – jak z vozovky, tak teplotu vzduchu, srážky a další veličiny. Na základě naměřených hodnot a údajů ze sond je schopna automaticky spustit systém postřiku, který následně rozprašuje na vozovku chloridy sodné, tedy roztok solanky v koncentraci zhruba 22 až 24 procent. Podle aktuálních podmínek je pak most tímto postřikem ošetřen.“ Pavel Stonavský, mostní technik ŘSD: „V současné době máme v Moravskoslezském kraji tento systém automatického postřiku instalovaný na silnici D48. Systém výrazně zvyšuje bezpečnost silničního provozu. V rámci celé České republiky je v tuto chvíli instalováno dvanáct těchto zařízení a do budoucna plánujeme jejich další rozvoj a montáž na další mosty.  Lukáš Robenek, Rocon meteo, projektový manažer: „Pod mostem se nachází technologický kontejner, ve kterém jsou umístěny nádrže na solanku i na vodu a samozřejmě také čerpadlo, které zajišťuje tlakování celého systému. Vedení je taženo po mostovce nahoru na most, kde jsou umístěny ventilové skříně napojené na samotné trysky. Ty jsou zařezány u středového pruhu ve vozovce, a to v obou směrech po celé délce mostu. Zároveň jsou instalovány i předmostní postřiky, aby byla vozovka ošetřena ještě před najetím na samotný most, který je z hlediska namrzání nejkritičtější. Jedná se o malé čtvercové prvky, které jsou zařezány zhruba do hloubky čtyř centimetrů. Uvnitř jsou trysky a celý systém je propojen potrubím, kterým je vedena solanka. Trysky jsou rozmístěny přibližně po pěti metrech, aby dokázaly rovnoměrně ošetřit celou délku mostu a nevznikaly tam neošetřené mezery. Automatický postřik se nejčastěji instaluje na mosty, které jsou z hlediska provozu kritické."  Uprostřed vozovky jsou trysky, ze kterých v případě potřeby stříká solanka. Lukáš Robenek, Rocon meteo, projektový manažer: „Jedná se například o mosty nad vodními toky, kde je vyšší riziko namrzání vlivem vlhkosti, nebo o úseky v oblastech se zhoršenými povětrnostními podmínkami, kde více fouká nebo je vyšší srážková činnost. Existují studie, které vytipovávají vhodná místa pro instalaci těchto systémů, aby bylo možné vozovku ošetřit v tom nejkritičtějším okamžiku, ještě před příjezdem sypače. Stanice může fungovat v několika režimech. Dokáže reagovat už na samotné srážky, například když začne sněžit nebo padá mrznoucí déšť, a spustit postřik preventivně ještě před navlhnutím vozovky. Zásadní roli ale hrají vozovkové sondy, které měří nejen teplotu, ale také výšku vodního sloupce. Pokud sonda zaznamená například 0,15 centimetru vody a teplotu pod bodem mrazu, systém vyhodnotí riziko namrzání a automaticky spustí postřik.“