Křižovatka na silnici I/3 u Dolního Dvořiště patří mezi riziková místa jihočeských silnic, řidiči tu nedodržují rychlost

Tříúrovňová křižovatka silnic I/35 a I/65 zvaná Rádelský mlýn. Složitý úsek s častou frekvencí nehod, na vině je především rychlost a nezvládnutí řízení, od dob minulých se ale situace výrazně zlepšila. Je to díky její přestavbě. Roman Budský, dopravní specialista: „Ta křižovatka neměla moc dobré parametry na ty rychlosti, kterými se tam jezdilo. Byla tak nebezpečná, byly tam celkem příkré oblouky. Byl špatně vidět sjezd z Jablonce nad Nisou, výjezd na Liberec byl velice krátký. Ta vlastní zatáčka od Hodkovic na Liberec byla velmi nepřehledná, auta se viděla na poslední chvíli.“ Nová křižovatka slouží už 3 roky, dopravní situaci se to podařilo z části vyřešit. Roman Budský, dopravní specialista: „Podle mého názoru se tam ta situace výrazně zlepšila. Jsou tam omezené rychlosti, kdo jede dolu z kopce od Liberce, můžou jet maximálně 90 km/h, ti co odbočují na Jablonec zase 70 km/h. Díky větším obloukům se je mnohem komfortnější.“ Přestavbu křižovatky kvitují i policisté. Od roku 2015 do jara 2020, kdy se křižovatka kvůli rekonstrukci uzavřela, tu evidovali 85 nehod se třemi těžce a dvaceti lehce zraněnými, většinou kvůli nedodržení vzdálenosti, ale i nepřizpůsobení jízdy. Policie se také zbavila problémů na objízdných trasách.

Zlínský kraj a jedna z centrálních křižovatek v jeho hlavním městě. Hned vedle je městské divadlo. v bezprostřední blízkosti náměstí Míru, městská tržnice nebo magistrát. Navíc tudy projíždějí auta směrem na Fryšták. Na křižovatce ulice Osvoboditelů a třídy Tomáše Bati panuje stále hustý provoz a ten sebou spolu s nepozorností řidičů nese i řadu dopravních nehod. Odehrálo se jich tam sedmnáct, sedm lidí je odneslo lehkým zraněním a škoda dosáhla přes dva miliony tři sta tisíc korun. Nejčastější příčina – řidič se plně nevěnoval řízení. Zdeněk Patík, koordinátor BESIP pro Zlínský kraj: „Tahle křižovatka ulic Osvoboditelů a Tomáše Bati u městského divadla je problematická z několika hledisek. Hledisko číslo jedna, které způsobuje dle mého právě ty nejčastější dopravní nehody, je, že řidič, který jede ve směru po ulici Osvoboditelů a odbočuje vpravo směrem k zámku nebo krajskému úřadu, tak by měl ctít při průjezdu křižovatky, že i za ní musí zůstat ve stejném pruhu, ve kterém do křižovatky přijel. Řidiči při odbočování to nectí, a přejíždějí z pruhu do pruhu, čímž mohou způsobit nehodu, protože v zrcátku přehlédnou souběžně jedoucí vozidlo, jehož řidič s tím nepočítá.“ Řidiči tu často přejíždějí z pruhu do pruhu proto, aby se správně zařadili do směru, ve kterém chtějí pokračovat. Někdy to znamená, že se musí dostat přes celou šířku vozovky. A často to řeší na poslední chvíli. Provoz se tu nezastaví po celých 24 hodin. To se ale nedá říct o semaforech, které se v noci přepínají na oranžovou. Zdeněk Patík, koordinátor BESIP pro Zlínský kraj: „Jakmile přestanou svítit světelné signály na křižovatce, tak ti řidiči nejsou schopni se přepnout a uvědomit si, že platí dopravní značky. Oni jedou pořád podle světelných signálů a vjíždějí do křižovatky tehdy, kdy mají dávat přednost v jízdě.“ Křižovatka je tu hodně široká. Řidiči, který do ní najede z vedlejší, proto trvá dlouho, než ji opustí. Mezitím může do křižovatky přijet auto, které má přednost, a hrozí střet.

Mezi jeden z největších dopravních strašáků, kterému se řada řidičů snaží v Praze vyhnout, se nachází přímo v jejím centru ve Wilsonově ulici. Zatímco turisté se tam kochají pohledem na Národní muzeum, řidiči v autě po většinu dne zažívají dopravní peklo. O tomto místě jsme si povídali s odborníkem. Mezi největší problémy patří vysoký počet pruhů. Pavel Greiner, dopravní expert: „A většinou třeba od Státní opery chtějí z levého pruhu přejet až do toho pravého, pak třeba z toho pravého od Václaváku chtějí na Vinohrady do toho levého pruhu a tam nastává složité křížení. Řidiči si musí uvědomit, že vždycky ten, co jede vlevo, nesmí ohrozit toho, co jede v pravém pruhu. Další věc je ta, že řidiči se většinou nevěnují řízení, protože tam čekají na červené a zírají do mobilu. Tenhle výraz známe všichni, proto nezírejte do mobilu a věnujte se řízení.“ I když se to snadno říká, je potřeba vzájemná ohleduplnost. Přejet tam totiž z levého pruhu do pravého nebo naopak je totiž mimořádně složité a bez toho, aniž by si řidiči dávali navzájem přednost, se v časech mimořádně husté dopravy neobejdou. Kolony přitom paradoxně řidiče chrání před vážnějšími nehodami. Pavel Greiner, dopravní expert: „Podle mého tam tolik nehod není z toho důvodu, že je tam zpomalený provoz, a to z důvodu kolon a semaforů, máme tedy čas na ty situace reagovat. Většinou tam dochází k ťukancům, protože řidiči v autech nevěnují pozornost a třeba později zabrzdí, špatně reagují, odbočí jinam nebo se na sebe nekoukají. Tam jde o to dostat se z mnoha pruhů do jiných pruhů a chce to zkrátka větší pozornost.“ Pokud máte to štěstí a můžete celý tento úsek projet rovně bez odbočování, tak vás kromě kolon nic extrémního nečeká. V případě, že se musíte zařadit do jiného pruhu, je tohle jedno z těch nejhorších míst v Praze a proto je dobré se raději i několikrát podívat do zpětných zrcátek, než si nechat zbytečně rozbít auto.