Obchvat Vlachova Březí je v předběžném užívání, nová silnice ulehčila dopravě v centru

Jihočeský kraj navázal na první etapu obchvatu Kaplice, která skončila v roce 2014. Práce na jeho druhé polovině budou trvat dva roky. V roce 2026 se tak obyvatelům města konečně uleví od přetížené tranzitní dopravy v centru. Radek Ježek (DĚTI KAPLICE), starosta Kaplice: "Jako někdo, kdo tu žije v té Kaplici každý den, tak vím, že veškerá doprava na Benešov, na Malonty jede přes centrum města, takže není to úplně ono. Samozřejmě nákladní vozy, ty nejtěžší, jdou potom po té první části obchvatu, ale ty, co jedou na Benešov, tak se potom musí vracet přes samotné historické centrum, takže tenhle ten druhý obchvat tomu teprve začne dávat opravdový smysl a myslím si, že až teď se Kapličákům opravdu uleví." Martin Kuba (ODS), hejtman Jihočeského kraje: "Tím vznikne propojka mezi mezinárodní silnicí I/3 a vlastně napojení na dálnici a potom vlastně spojení se silnicí na Benešov nad Černou a pro dopravu v Kaplici je klíčová. Tak jak jsme slíbili, tak jsme dotáhli její přípravu, už je zahájená, pracuje se na ní a ta stavba probíhá." Po dostavbě druhé etapy bude celý obchvat města napojen na mimoúrovňovou křižovatku dálnice D3 a veškerý tranzit povede zcela mimo zastavěné území Kaplice. Martin Kuba (ODS), hejtman Jihočeského kraje: " Obchvat Kaplice je další extrémně důležitá stavba. Jestli si všichni vybavují, tam byla první polovina, a my teď dokončujeme ten obchvat, bez kterého by to nemělo smysl. Je to stavba, která poprvé umožní vlastně odvést dopravu, která projížděla teď úplně centrem, tam všichni jezdí těmi malými uličkami a přímo přes náměstí, což je proto město extrémně zatěžující." Dostavba dálnice D3 běží v současné době na trase z Českých Budějovic do Kaplice naplno. Práce na její výstavbě a rekonstrukce silnic, které je třeba zachovat až do jejího úplného zprovoznění, teď v místě vyžadují částečné uzavírky. Druhá část obchvatu Kaplice vyjde zhruba na 216 milionů korun, 210 milionů uhradí kraj a zbylou část město Kaplice. Hotovo bude v polovině roku 2026.

Nově vybudovaný obchvat odvede dopravu z Žáru po levé straně ve směru od Českých Budějovic na Nové Hrady. Řidiči se tak vyhnou nejen obci, ale především úzké silnici po hrázi Žárského rybníka, kde se v minulosti stala řada vážných dopravních nehod. Martin Kuba (ODS), hejtman Jihočeského kraje: "Dělá mi to radost. Je vždycky fajn, když se sejdeme a když už je hotovo. Samozřejmě chybějící do obchvaty a dopravní stavby Jihočechům chybí. To prostě bylo fakt a my jsme to věděli, když jsme do vedení kraje přicházeli před čtyřmi lety, proto jsem slíbil, že budeme dělat maximum, abychom to doháněli." Přemysl Tupý, starosta Žáru: "Už v roce 2011 se udělala změna územního plánu za tímto účelem, bohužel tehdy byly ve hře 2 varianty. Jedna byla rozšíření žhářské hráze a druhá byla tahle obchvatová, v té době asi vítězila spíš ta varianta toho rozšíření, nicméně po nějakých námitkách Agentury ochrany přírody a Odboru životního prostředí došlo nakonec k realizaci téhle varianty." Součástí zhruba dvoukilometrové přeložky je nový železobetonový most o délce 126 metrů a celkem devět sjezdů k přilehlým pozemkům. Silnice se u Žárského rybníku volně napojuje na současnou komunikace směrem k Novým Hradům. Trasu z Českých Budějovic na Hrady po dokončení obchvatu Žáru a Strážkovic do budoucna ještě výrazně zkrátí plánovaný obchvat Trhových Svinů. Martin Kuba (ODS), hejtman Jihočeského kraje: "To je na té trase jeden z nejdůležitějších. Tam dlouho vázla příprava, když jsme přišli do vedení, tak jsem tvrdil, že je nutné vždycky pohnout maximálně s tou přípravou. To se v minulém období nám teď povedlo ve spolupráci s městem, teď tam došlo ke změně územního plánu, takže my vlastně už máme územní rozhodnutí, budeme žádat o stavební povolení. To bychom měli mít v příštím roce a jak jsme slibovali, tak pořád držíme termín, že bychom v roce 2026 měli začít stavět." Obchvat Žáru se podařilo dokončit s tříměsíčním předstihem. Investorem stavby, která vyšla na 232 milionů korun je Jihočeský kraj. Více než 166 milionů se přitom podařilo pokrýt z příspěvků Evropské unie.